Přehled

1. Přednáška sestává z určitého počtu stránek a případně také z rozcestníků.
2. Stánky podávají vlastní obsah přednášky a jsou obvykle zakončeny otázkou. Odtud termín Stránka s otázkou, označující běžnou stránku přednášky.
3. Otázkám typu tvořená odpověď nejsou přiřazeny odpovědi, pouze počet bodů, komentář a skok na stránku.
4. Ke každé odpovědi je přiřazen krátký text, který se zobrazí, jestliže student danou odpověď zvolí. Tento krátký text se nazývá reakce.
5. K odpovědi je také přiřazen skok. Skok může být relativní (tato stránka, následující stránka), nebo absolutní (konkrétní stránka nebo konec přednášky).
6. Ve výchozím nastavení je s první odpovědí spojen skok na následující stránku přednášky. Ostatní odpovědi vedou zpět na aktuální stránku. Pokud student zvolí jinou odpověď než tu, která je v nastavení uvedena na prvním místě (tj. pokud odpoví nesprávně), je mu zobrazena tatáž stránka. Pokud jste již vytvořili seskupení s koncem seskupení, a otázka je jeho součástí, můžete také zvolit skok na neprohlédnutou otázku v rámci seskupení. Tato možnost se vám nenabídne, pokud se nenacházíte uvnitř seskupení. Z vybrané sady otázek můžete kdykoli vytvořit seskupení tak, že před ni vložíte začátek seskupení a za ni konec seskupení.
7. "Následující stránka" je určena lineární posloupností stránek přednášky. To je pořadí, ve kterém jednotlivé stránky vidí učitel. Lze je kdykoliv změnit přesunutím stránek v rámci přednášky.
8. Přednáška má dále navigační posloupnost. To je pořadí, ve kterém jednotlivé stránky vidí student. Je definováno skoky nastavenými u jednotlivých odpovědí a od lineární posloupnosti se může značně lišit. (Pokud jste výchozí nastavení skoků neměnili, jsou si ovšem obě posloupnosti velmi podobné.) Učitel má možnost navigační posloupnost kontrolovat a upravovat.
9. Při zobrazování studentům jsou varianty odpovědi obvykle zamíchány. Odpověď, kterou učitel vidí jako první, není tedy nutně uvedena jako první odpověď nabízená studentovi. (Navíc se odpovědi při každém pokusu velmi pravděpodobně zobrazí v jiném pořadí.) Výjimku tvoří sada odpovědí u přiřazovacích otázek, zde se odpovědi zobrazují v pořadí, které zadá učitel.
10. Počet odpovědí může být na každé stránce přednášky jiný. Některé otázky tak mohou například končit otázkou typu Pravda/Nepravda, a jiné zase např. obsahovat jednu správnou odpověď a tři distraktory.
11. Do přednášky lze zařadit také stránku bez otázky. Studentům se místo variant odpovědí zobrazí jen odkaz Pokračovat.
12. Pokud je uživatelské bodování vypnuto, pak se pro účely hodnocení považují za správné ty odpovědi, z nichž vede skok na stránku umístěnou níže v lineární posloupnosti stránek. Chybné jsou naopak odpovědi, z nichž vede skok na tutéž stránku nebo stránku umístěnou v lineární posloupnosti výše. Pokud jste neměnili výchozí nastavení, první odpověď bude chápána jako správná a ostatní jako chybné.
    Pokud je uživatelské bodování zapnuto, je bodový zisk za odpověď určen bodovou hodnotou odpovědi; celkový počet získaných bodů je uváděn jako procentní podíl z nejvyšší možné známky, kterou lze za přednášku získat, maximální hodnotou je 100 %.
13. Otázky mohou mít více než jednu správnou odpověď. Vedou-li například dvě z odpovědí na stránku umístěnou v lineární posloupnosti níže, považují se za správné obě dvě. (Je však možné pro každou ze správných odpovědí nastavit různé reakce, i když obě vedou na stejnou stránku.)
14. V pohledu učitele jsou popisky u správných odpovědí podtrženy (např.: Odpověď 1).
15. Rozcestníky jsou stránky, které obasahují odkazy na jiné stránky v přednášce. Přednáška může typicky začínat rozcestníkem, který slouží jako obsah.
16. Všechny odkazy v rozcestníku mají dvě části – popis a název stránky, na kterou odkazují.
17. Rozcestník ve skutečnosti rozděluje přednášku na několik větví (nebo sekcí). Každá větev může obsahovat libovolný počet stránek (vztahujících se obvykle k témuž tématu). Konec větve je obvykle označen stránkou konec větve. Jde o zvláštní stránku, která studenta automaticky vrací na předcházející rozcestník. ("Zpětný" skok na stránce konce větve je možno změnit v nastavení stránky, pokud je to třeba.)
18. Přednáška může obsahovat více než jeden rozcestník. Je například možné strukturovat přednášku tak, že podrobné informace jsou umístěny v podřazených větvích několika hlavních tematických větví.
19. Je důležité poskytnout studentům možnost ukončení přednášky. Odkaz na "Konec přednášky" je možno uvést v hlavním rozcestníku. Je to skok na (imaginární) stránku Konec přednášky. Jinou možností je, aby poslední větev v přednášce ("poslední" se zde chápe jako poslední v lineární posloupnosti) prostě pokračovala na konec přednášky, tj. aby nebyla ukončena stránkou konce větve.
20. Jestliže je uživatelské bodování vypnuto, je vhodné, v případě, že přednáška obsahuje jeden nebo více rozcestníků, nastavit "Minimální počet otázek" na nějakou rozumnou hodnotu. Tímto nastavením zadáme dolní limit počtu prohlédnutých stránek pro výpočet známky. Bez tohoto parametru by student mohl navštívit jen jednu větev přednášky, odpovědět správně na všechny otázky a opustit přednášku s plným počtem bodů.
    Jestliže je uživatelské bodování zapnuto, je známka studenta založena na poměru počtu získaných bodů vůči celkovému počtu bodů, které lze v přednášce získat.
21. Kromě toho má student při vypnutém uživatelském bodování možnost, je-li k dispozici rozcestník, znovu navštívit tutéž větev víckrát než jednou. Známka se ovšem počítá podle počtu zodpovězených jedinečných otázek. Opakované odpovědi na tutéž skupinu otázek tak výslednou známku nezlepší. (Ve skutečnosti je tomu právě naopak – tento postup známku snižuje, neboť jako jmenovatel se při výpočtu známky používá počet prohlédnutých stránek, a ten opakovaná prohlížení zahrnuje.) Aby měli studenti představu o tom, jak postupují ve studiu přednášky, zobrazují se jim na každé stránce rozcestníku podrobnosti o tom, kolik otázek odpověděli správně, kolik stránek prohlédli a jakou mají v daném okamžiku známku.
    Je-li uživatelské bodování zapnuto, může student znovu odpovídat na otázku, pokud mu to umožní navigační cesta, a znovu za tuto otázku získat bod(y), jestliže je počet pokusů nastaven na hodnotu vyšší než 1. Abyste tomu zabránili, stanovte počet pokusů na 1.
22. Na konec přednášky student dojde buď explicitně (přímým skokem), nebo implicitně, tj. skokem na následující stránku z poslední stránky v lineární posloupnosti přednášky. Je-li uživatelské bodování vypnuto, zobrazí se studentovi po dosažení konce přednášky blahopřání a známka, které dosáhl. Tato známka vznikne vyhodnocením výrazu (počet správných odpovědí / počet navštívených stránek) * nejlepší možná známka za přednášku. Je-li uživatelské bodování zapnuto, známka se stanoví jako procentní poměr nejlepší možné známky (např. 3 body získané za 3bodovou přednášku = 100 % ze 3 bodů).
23. Pokud student nedospěl na konec přednášky, dostane při příští návštěvě přednášky na výběr, zda chce začít od začátku, nebo zda chce do přednášky vstoupit v místě poslední správně zodpovězené otázky.
24. Je-li u přednášky povoleno její opakované prohlížení, má učitel možnost volby, zda použije nejlepší známku nebo průměr známek jako "konečnou" známku za přednášku. Tato známka se pak zobrazí mj. na stránce Známky.
25. Seskupení: Seskupení představuje sadu otázek, z nichž lze studentům náhodně vybírat a nabízet jednu nebo více stránek. Seskupení by měla být ideálně ukončena stránkou "konec seskupení" (pokud tomu tak není, je za konec seskupení považován konec přednášky). Otázky v rámci seskupení jsou náhodně vybírány, jestliže jako skok vybereme možnost "Neprohlédnutá otázka v rámci seskupení". Otázky v rámci seskupení mohou buď odkazovat na konec seskupení (a tak seskupení opustit), nebo na neprohlédnutou otázku v rámci seskupení, nebo na jakoukoli jinou stránku v přednášce. Toto nastavení také umožňuje použít modulu Přednáška k vytvoření různých studijních scénářů obsahujících náhodný prvek.